Včelařská konference

Našel jsem na stránkách obce Modrý Kameň nějaké fotky. Díky Antoni.
Také jsem našel rozpočet na údržbu a ochranu nasavrckých kaštanů.
Prakticky základ by byl. Teď mi není jasné jakou roli hraje příbuznost
jedinců vedle sebe. Také jakým způsobem ji asi snížit. Semenáče mám
normálně z pultu z hypermarketu. Klíčivost byla takřka 100%. Takže
jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

_gp_

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP
>
> Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia
> gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom
> kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo
> národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou
> EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu
> ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono
>

Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

---------------------------------------------------------

Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti má.

Zdraví Pavel

Roubovat určitě jdou , ten s panašovcanými listy je roubovaný.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 05:12:55
> ----------------------------------------
> Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
> nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
> velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
> podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
> nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
> kdo řeknete?
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na
> http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.
> Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou
> příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích
> okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit
> naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi
> dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde
> zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom
> nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se
> pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti
> má.
>
> Zdraví Pavel
>
> ---------------------------------
Já bych měl připomínku. Roubování je sice šikovná věc, ale je potřeba si uvědomit, že pravokořenný strom rostoucí "na vlastních nohách" je vždy nesrovnatelně odolnější proti všemu, než roubovanec.
Pěkný den P. Kovář
>

" Roubování je sice šikovná věc, ale je potřeba si uvědomit, že pravokořenný strom rostoucí "na vlastních nohách" je vždy nesrovnatelně odolnější proti všemu, než roubovanec."

-------------------------------------------------------

O tom to je.Podnož přece tvoří kořeny,tedy ty nohy.Tuto připomínku bych bral v potaz,pokud by šlo o řízkovance.Když už se bavíme o kaštanovníku,nemusel by být problém naroubovat jiný kultivar do koruny,aby to bylo třeba půl na půl,pak by jeden strom s opylením vystačil sám.Nebo by to mohla být jedna jediná větev.

Zdraví Pavel

Co nato kdo řeknete? G.P.

Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva, aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden, aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších stromů v intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí buď vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou složením silně pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.

Naprostý souhlas ...
Jakožto kronikář našeho "včelího" spolku se "vrtám" ve spolkové kronice (je tam zaznamenáno už skoro 100 let) a nacházím řadu dokladů o tom, jak v minulém století obce (spolek zahrnuje obcí více) spolupracovaly se včelaři při výsadbě. A spolek sám od nějakých 30. let minulého století v podstatě každým rokem objednával kdesi semenáčky a sazenice a po dohodě s obcí, správou povodí či s těmi, kdo tehdy spravovali les, je vysazoval. Dokonce jsou tam i domluvy s místními rolníky a hospodáři o osévání včelařsky zajímavou setbou. Ono to často bylo i tím, že třeba hajný či onen rolník či někdo ze zastoupení obce byli sami včelaři... Ale mělo to logiku a zřejmě i jistý efekt. Nikde není psáno, že to teď nemůže fungovat také. Je to ale věc vzájemné komunikace a snad i jisté taktiky a presentace a tak ... souvislosti jsou široké. Ale je to zajímavé téma v mnoha aspektech (např. čím více medonosných rostlin, tím více dobrého medu pro místní komunitu ...)
Medový tedy týden! Jiří
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 6. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45550) (45556) (45558)

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...

Nikde není psáno, že to teď nemůže fungovat také. Je to ale věc vzájemné komunikace a snad i jisté taktiky a presentace a tak ...
------------------
osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel.

Karel

"osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel"

----------------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,existují tu zemědělci,kteří mi hlásí,co kde zaseli a jestli bych neměl zájem si na jejich kulturu přisunout včely.
Jinak tady u nás nevím o nikom,kdo by masivně vysazoval dřeviny atraktivní pro včely,navrhoval jsem to místním zastupitelům.Když se po čase rozhoupali,tak vysázeli hlavně jasan ztepilý,který už poslední dobou docela slušně zaplevelil každou možnou plochu.Těch pár evodií,co jsem vysázel já sám,to tu těžko vytrhnou.

Zdraví Pavel

Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami zakládání a´údržby zeleně.
Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně píšete? Protože v
těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo, ikdyž to tak zvenku
vypadá. Např. organizování občanských výsadeb. Někdo vždy musí i ty
sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v Lednici to vidím tak, že
se místo toho postavily lázně na pozemcích školek a druhá množárna na
opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy často na stanoviště a
prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola na třetím výjezdu z
Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety když jsem zakládal
nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a znalců kam co do městkých
a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako lukrativní práce
budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v krachu, protože
semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a školáků (státních a
polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_

2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...
>

To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_
---------------------
Co se nepovedlo Hitlerovi, povedlo se EU a to ani nemluvím o tom, že zakladatelé EU byli bývalí SS atd.
P. Kovář

Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O
zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.


No no!
Však ono to není tak horké.Tu "drahocennou EU"přeci vůbec
nepotřebujeme,abychom mohli vysadit včelí pastvu.
Včelaři v Rakousku nebo v Německu k tomu tu EU nepotřebujou.Dohodnou
se sedlákama
(vlastníkama pozemků),vysadí a je po hehe!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 14:39:39

> Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami
> zakládání a´údržby zeleně.
> Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně
> píšete? Protože v
> těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo,
> ikdyž to tak zvenku
> vypadá. Např. organizování občanských výsadeb.
> Někdo vždy musí i ty
> sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v
> Lednici to vidím tak, že
> se místo toho postavily lázně na pozemcích školek
> a druhá množárna na
> opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy
> často na stanoviště a
> prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola
> na třetím výjezdu z
> Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety
> když jsem zakládal
> nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a
> znalců kam co do městkých
> a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako
> lukrativní práce
> budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v
> krachu, protože
> semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a
> školáků (státních a
> polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co
> otom vůbec kdo víte?
> Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím
> stěžejní. O zrezivělých
> a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a
> skleníky nemusím moc
> psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a
> panuj. Takové je nyní
> ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší
> drahocenou EU.
>
> _gp_
>
> 2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o
> > tom, jak přivést města a
> > > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí,
> > kolem kostelů ale třeba i na
> > > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali
> > víc původních dřevin, pokud
> > > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se
> > vyznačují v první řadě tím, že
> > > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk...
> > >

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
a
vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
i na
náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
pokud
možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
že
jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
stromů v
intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
buď
vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
složením silně
pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.



Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
(náhradní výsadby atd.)
(Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
misce vah.
Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 7:34:57

> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních
> lip a dalších stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> spolehlivé snůšky, mizí buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> výsadby jsou složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> menší.

Zahradníci mají problém se zákonem o ochraně veřejné zeleně. Naše domácí a původní dřeviny které dosahují velkých rozměrů poměrně brzy, není pak snadné je vykácet. Také tyto rozměrné dřeviny se do sídel sázeli účelově. Jako prevence proti šíření požárů. Tahle potřeba díky novým krytinám již zanikla. Náspy silnic a ulice jsou pro naše původní dřeviny zase nevhodným prostředím a brzy hynou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 25.8.2010 18:43:28
> ----------------------------------------
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
> a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
> i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
> pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
> že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
> stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
> buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
> složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.
>
>
>
> Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
> (náhradní výsadby atd.)
> (Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
> vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
> dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
> A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
> včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
> misce vah.
> Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 - 7:34:57
>
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> > jak přivést města a
> > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> > kostelů ale třeba i na
> > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> > původních dřevin, pokud
> > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> > v první řadě tím, že
> > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk.
> > Protože staré původní historické porosty původních
> > lip a dalších stromů v
> > intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> > spolehlivé snůšky, mizí buď
> > vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> > výsadby jsou složením silně
> > pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> > menší.
>
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 07:22:05
> ----------------------------------------
> Co nato kdo řeknete? G.P.
>
> Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva,
> aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú
> rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden,
> aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou
> kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich
> opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?
>
>-------------------------
Já myslím, že pospolitý ľudia mají pravdu, protože vím o několika kaštanovnících rostoucích osamoceně na různých místech daleko od sebe a každý rok jsou pod nimi prázdné tobolky. Ale možná existuje samosprašná odrůda, nevím.
P. Kovář
>